Pardubičan Dominik Balog je čerstvý absolvent bakalářského stupně vysoké školy a nadaný sportovec. I díky tomu dostal v dubnu letošního roku příležitost navštívit nově jmenovaného prezidenta a jeho ženu na Pražském hradě. Jak se při schůzce cítil a jak zpětně návštěvu hodnotí? Na to jsme se ho zeptali.
Dominiku, můžete se prosím představit?
Mé jméno je Dominik Balog, je mi 21 let, pocházím z Pardubic, kde také společně se svými sourozenci a rodiči žiji.
Nadační fond Verda vás podporuje ve studiu. Co studujete?
Letos v červnu jsem vystudoval bakaláře v oboru bezpečnostní management se zaměřením na kriminalistiku a kriminologii, kde jsem se již také přihlásil na navazujícím magisterské studium.
A co vaše koníčky?
Mými koníčky jsou zejména futsal a fotbal, se kterými souvisí i moje návštěva u prezidenta.
Jak se tedy stalo, že jste v dubnu navštívil prezidenta?
Zavolala mi Lucie Horváthová (zmocněnkyni vlády pro záležitosti romské menšiny, pozn. red.), že se doslechla o mých sportovních a školních úspěších, přičemž by byla velmi ráda, kdybych se mohl zúčastnit společně s ostatními romskými studenty na schůzi s panem prezidentem na Pražském hradě.
Jak jste na to reagoval?
Když jsem se dozvěděl tuto informaci a byla mi nabídnuta tato příležitost, tak jsem měl nesmírnou radost, že budu moct „poznat“ pana prezidenta osobně.
Rozmýšlel jste, o čem se chcete s prezidentem bavit?
Otázky jsem si nepřipravoval, nicméně se musím přiznat, že jsem si zkoušel přehrávat situace, jak by tato schůze mohla vypadat. Nakonec jsem byl velmi mile překvapen, jak pan prezident společně s jeho manželkou vystupovali a komunikovali. Byla to velmi příjemná schůze, kdy si pan prezident vyslechl naše názory, jak se nejlépe vyvarovat romské segregaci.
Byl jste před návštěvou nervózní?
Před samotnou návštěvou jsem nervózní nebyl, i přestože tam bylo mnoho reportérů, novinářů a kamer. Myslím si, že jsem zvyklý ze sportu, kdy na utkání chodí mnoho fanoušků a popřípadě se tyto utkání vysílají i v televizi.
Kdyby mohl prezident změnit ve společnosti jakoukoliv věc, která se týká Romů, co byste si přál, aby to bylo?
Já osobně bych moc neměnil, ale je nutné, aby společnost nevycházela z odstrašujících případů a vytvořila si nejen na každého Roma, ale i jiného člověka svůj vlastní názor až po samotném poznání. Jelikož jak hovoří staré přísloví, knihu nelze soudit podle obalu.
Jak na vaši návštěvu reagovalo okolí? Co říkali?
Co se týče okolí, tak reagovalo překvapeně, že jsem se této schůze zúčastnil a mělo obrovskou radost, že v České republice v rámci dlouhodobých předsudků vůči Romům dochází ke zlepšení.
