Zdravím vás. Jmenuji se Jakub Jarý.

Bydlím na periferii Ústí nad Labem. Jsem Rom. Vystudoval jsem Univerzitu Karlovu v Praze na Lékařské fakultě v Plzni, obor Všeobecné lékařství. Byl jsem požádán o sepsání pár řádků, jaké to je studovat jako Rom na vysoké škole a je-li to vůbec možné.

Lidé v naší republice nejsou povětšinou liberální ohledně romské otázky, většinou nám nic neusnadní. To vám vyvracet nechci, můžeme jen doufat, že nás bude čím dál víc a lidé se naučí s námi jednat tak, jak si zasloužíme. Ale zároveň si myslím, že daná situace je pro nás skvělou motivací. Právě teď se můžeme ukázat. Předvést, že dokážeme to, co jiní, ne-li víc. Pocházím z dělnické rodiny. Oba mí rodiče se živí manuální prací. Chtěl jsem si vybrat práci, která mě bude bavit a zároveň mě dobře uživí. A co mi k tomu dopomohlo? Přece kvalitní vzdělání. Byla to dřina, ale vím, že to za ni stálo. Lidé ve škole se ke mně chovali normálně. Protože si mysleli, že jsem cizinec? Dost možná. A nebo viděli, že dosahuji stejných a mnohdy lepších výsledků. Říkáte si, kde jsem na to vzal peníze? Že studium je jen pro bohaté? Že byste chtěli, ale… Toto a jakékoliv další ALE je pouhou výmluvou. Existuje přece řada metod, jak si alespoň částečně obstarat výpomoc. Ptejte se lidí kolem vás, chtějte pomoc a ona se nějaká naskytne. Přivydělat si brigádou také není ostuda. Naopak. Že takhle si vyděláte jen pár korun? Pár korun vyděláte, pár korun si obstaráte u nějaké organizace, něco v rámci sociálního stipendia od univerzity a už se přežít dá. Ano, obstarat tohle vše stojí trochu času a sil, které ostatní vynakládat nemusí. Zatím se tedy musíme snažit více než ostatní, ale cesta tu je.

Pojďte si připravit půdu pro kvalitnější život. Ukažme, že i s námi se počítá, že nejsme žádní vetřelci, ale stejní lidé jako ostatní. Také vás štve, když vám lidé říkají, že vy nejste jako ostatní Romové, že právě vy jste jiní? Mě to tedy štve. To by bylo veliké štěstí, potkat takovou výjimku, říkám. Je nás hodně, pojďte se ukázat. A pokud to zvládnu já, proč byste nemohli vy?

Jakub Jarý